Pokud jste se rozhodli namnožit si vlastní rostlinky, a to jak výsevem nebo řízkováním, k úspěchu potřebujete rostlinkám připravit určité prostředí. Obvykle se neobejdete bez potřeby zajistit rostlinám určité teplo a vzdušnou vlhkost. Výsevům skalniček povětšinou stačí venkovní prostředí a pouze ochrana před prudkým deštěm, který by mohl "vytlouci" semínka. Ovšem při řízkování rostlin už potřebujete téměř vždy, aby po nařízkování byly umístěny do teplého a hlavně stále jemně vlhkého prostředí. Zahrádkáři to řeší většinou přetažením mikrotenu přes nádobu s řízky, zatímco zahradníci mají takové výsevy nebo řízkovance ve velkém skleníku, často ještě s mlžením. Jakýmsi kompromisem mezi tím, míváme v zahradách fóliovníky. O jednom zajímavém a ne příliš drahém, výborném právě pro skalničkáře, si povíme.

Jde o minifóliovník, který není rozměrný a přesto se do něho vejde pro malopěstitele mnoho rostlin. Lze jej postavit kdekoliv, na zahradu, balkón, terasu - do stínu, polostínu i na slunce - přesně podle potřeby. Je totiž nejen snadno přenosný, samozřejmě bez rostlin, ale také lehký a jeho největší předností je, že na zimu si jej můžete složit a uložit do jara. Nebo přenést do verandy, zimní zahrady, lodžie a podobně.
Jde totiž o skládací fóliovník, který koupíte v ploché krabici plné tyček, mřížek, kolíků a spojek a k tomu je složena PE (igelitová) fólie. Stačí vám pak půlhodina jednoduché práce a fóliáček máte postaven.
Je 130 cm vysoký a 45 cm hluboký. Má tři police z pevné drátěné mřížky, které svojí plochou přibližně 65 x 45 cm umožní umístit sem poměrně hodně výsevů či řízků. Pro zajímavost se na jednu poličku vejde až 18 obdélníkových vaniček od rostlinných tuků.
Fólie přetažená přes kovovou konstrukci má u země přesah tak, aby šlo fóliáček utěsnit i odspodu. V čelní ploše jsou po stranách na fólii přišité dva silné zipy, kterými lze prostor uvnitř zavírat či otvírat podle potřeby větrání atd. Na horní polici lze umisťovat rostliny, potřebující hodně světla, do střední police si uložíte rostliny vyžadující světla méně a do spodní police můžete umístit čerstvé výsevy. Ty podle vzcházení pak umisťujete výše a dolů naopak můžete uložit rostliny, které chtějí více stínu. Takto postupujete především tehdy, máte-li fóliáček umístěný u zdi v polostínu či stínu. Jeho umístění na plné slunce se nedoporučuje, protože i jarní slunce může rostliny uvnitř poškodit, především přehřátím. Na snímku vpravo vidíte fóliáček se zavřenou čelní stěnou zipy. Stojí zde na zápraží u zdi, což je nejlepší pro stabilitu. Na volné ploše, ovšem chráněné před větrem, jej lze přikolíkovat k zemi. Slunce na toto zápraží příjde jen dopoledne, což je také nejlepší poloha.
Využití fóliáčku je velice různorodé. V předjaří a na jaře v něm můžete mít výsevy, nebo například nařízkované lomikameny (Saxifraga). Počínaje květnem a zvláště v červnu a červenci zde můžete mít především řízky skalniček, rododendronů a dalších dřevin. Během srpna by měl být v podstatě prázdný a od září v něm mohou být opět řízky, které však musí být do listopadu zakořeněné a uložené v zahradním skalničkovém boxu, případně zapuštěné do země. V mrazu se totiž fóliovníček již skládat a balit nedá, fólie by popraskala.

Text a foto Martin Pilný