|
|
Minifóliovník,
velký pomocník při množení skalniček
Pokud jste se rozhodli namnožit si vlastní rostlinky, a to jak výsevem nebo řízkováním, k úspěchu potřebujete rostlinkám připravit určité prostředí. Obvykle se neobejdete bez potřeby zajistit rostlinám určité teplo a vzdušnou vlhkost. Výsevům skalniček povětšinou stačí venkovní prostředí a pouze ochrana před prudkým deštěm, který by mohl "vytlouci" semínka. Ovšem při řízkování rostlin už potřebujete téměř vždy, aby po nařízkování byly umístěny do teplého a hlavně stále jemně vlhkého prostředí. Zahrádkáři to řeší většinou přetažením mikrotenu přes nádobu s řízky, zatímco zahradníci mají takové výsevy nebo řízkovance ve velkém skleníku, často ještě s mlžením. Jakýmsi kompromisem mezi tím, míváme v zahradách fóliovníky. O jednom zajímavém a ne příliš drahém, výborném právě pro skalničkáře, si povíme.
Jde o minifóliovník, který není rozměrný a přesto se do něho vejde pro malopěstitele mnoho rostlin. Lze jej postavit kdekoliv, na zahradu, balkón, terasu - do stínu, polostínu i na slunce - přesně podle potřeby. Je totiž nejen snadno přenosný, samozřejmě bez rostlin, ale také lehký a jeho největší předností je, že na zimu si jej můžete složit a uložit do jara. Nebo přenést do verandy, zimní zahrady, lodžie a podobně.
Jde totiž o skládací fóliovník, který koupíte v ploché krabici plné tyček, mřížek, kolíků a spojek a k tomu je složena PE (igelitová) fólie. Stačí vám pak půlhodina jednoduché práce a fóliáček máte postaven.
Je 130 cm vysoký a 45 cm hluboký. Má tři police z pevné drátěné mřížky, které svojí plochou přibližně 65 x 45 cm umožní umístit sem poměrně hodně výsevů či řízků. Pro zajímavost se na jednu poličku vejde až 18 obdélníkových vaniček od rostlinných tuků.
Fólie přetažená přes kovovou konstrukci má u země přesah tak, aby šlo fóliáček utěsnit i odspodu. V čelní ploše jsou po stranách na fólii přišité dva silné zipy, kterými lze prostor uvnitř zavírat či otvírat podle potřeby větrání atd. Na horní polici lze umisťovat rostliny, potřebující hodně světla, do střední police si uložíte rostliny vyžadující světla méně a do spodní police můžete umístit čerstvé výsevy. Ty podle vzcházení pak umisťujete výše a dolů naopak můžete uložit rostliny, které chtějí více stínu. Takto postupujete především tehdy, máte-li fóliáček umístěný u zdi v polostínu či stínu. Jeho umístění na plné slunce se nedoporučuje, protože i jarní slunce může rostliny uvnitř poškodit, především přehřátím. Na snímku vpravo vidíte fóliáček se zavřenou čelní stěnou zipy. Stojí zde na zápraží u zdi, což je nejlepší pro stabilitu. Na volné ploše, ovšem chráněné před větrem, jej lze přikolíkovat k zemi. Slunce na toto zápraží příjde jen dopoledne, což je také nejlepší poloha.
Využití fóliáčku je velice různorodé. V předjaří a na jaře v něm můžete mít výsevy, nebo například nařízkované lomikameny (Saxifraga). Počínaje květnem a zvláště v červnu a červenci zde můžete mít především řízky skalniček, rododendronů a dalších dřevin. Během srpna by měl být v podstatě prázdný a od září v něm mohou být opět řízky, které však musí být do listopadu zakořeněné a uložené v zahradním skalničkovém boxu, případně zapuštěné do země. V mrazu se totiž fóliovníček již skládat a balit nedá, fólie by popraskala.
Text a foto Martin Pilný
|
|
Na snímku jsou vidět v horní polici nařízkované rostliny, potřebující hodně světla a v nižší, střední polici, vzcházející výsevy. Vpravo dole v rohu si povšimněte další možnosti zajistit více vlhkosti individuálním rostlinám. Pomocí běžně dostupné vaničky, ve které se v obchodech prodává různá zelenina či ovoce a má v sobě malé otvory, lze rostlinu či výsev přikrýt a tím zabránit vysychání povrchu při větrání fóliovníčku. Zálivka ve fóliáčku je jednoduchá pomocí rozprašovače - rosením, nebo jednoduše z malé konvičky. Při rosení, zvláště v teplých dnech, kontrolujte, zda nejen rostlinky, ale i substrát je vlhký v celé hloubce. Nevyplatilo se v červnu a červenci spoléhat jen na rosení! Stejně tak i pamatujte na větrání, neboť bez něj by uvnitř začaly růst mechy, játrovky a další patogeny. Navíc byste mohli rostlinky "uvařit".
|
|
Pohled do otevřeného minifóliovníčku dokazuje, kolik "vaniček" s řízky se do něj vejde. Včetně kelímku s vodou, ve které jsou na zakořenění větvičky. Větrání je nezbytně nutné, tak jako ve všech fóliovnících, když začne být příliš teplo. Snadno to poznáte umístěním teploměru dovnitř. To bohužel vyžaduje, abyste měli fóliovníček možnost alespoň občas zkontrolovat. Naopak při chladnějším počasí nebo přes noc, vám fólie podrží nejen vlhkost, ale i omezí chlad, a to až o tři stupně rozdílu. Při krátkém vyvětrání postačí rozevřít zip a přehodit "dveře" přes stříšku. Chcete-li, aby vám vítr fólii neshodil dolů, či při delším větrání, pak ji můžete srolovat nahoru a přivázat všitými tkalouny. Výborně se osvědčilo větrání pouhým rozepnutím zipů a "dveře" ponechat třeba celé odpoledne volně viset dolů.
|
|
Ze schematické kresby je vidět, jak snadné je minifóliák sestavit.
|
|
Minifóliovníky se občas objevují v nabídce některých obchodů a supermarketů. Malý fóliovník bývá v cenových relacích od Kč 300,- do cca 1000,-, záleží na požadované velikosti a také obchodu, kde budete kupovat.
|
|
|
Obsah a design: © Martin Pilný
19511
|
|